PhDr. Novotná: Poradny nedělají jen odklady školní docházky
Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) jsou školská poradenská zařízení, která dle platné legislativy zajišťují „služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků“. Naším základním posláním je tedy poskytovat pomoc (psychologickou, psychoterapeutickou, speciálně pedagogickou, metodickou, primární prevenci rizikového chování) dětem a žákům ve věku 3– 26 let, jejich rodičům a pedagogům všech typů škol a školských zařízení.
Velmi často jsou PPP spojována pouze s odklady školní docházky nebo se zařazováním žáků do speciálních škol, popř. s diagnostickou činností. Tento úhel pohledu je velmi zkreslený, platná legislativa vymezuje PPP daleko širší spektrum činností. Je ovšem pravdou, že rozsah jejich vykonávání se liší zařízení od zařízení, zejména s ohledem na omezený počet pracovníků a velké množství požadavků od rodičů, žáků a pedagogů, na odbornou erudovanost pracovníků a také historické zvyklosti a hustotu poradenských služeb v daném regionu.
V minulosti v oblastech mimo velká města byla často právě PPP jedinými zprostředkovateli odborných psychologických a speciálně pedagogických služeb pro širokou veřejnost. Proto se na ně obraceli lékaři, soudy, sociální pracovníci. Tyto činnosti v některých krajích přebírají neziskové organizace, které v regionech vznikají. Právě z důvodu potřeby „všeumělství“ z řad poradenských pracovníků vzešlo velké množství vysoce uznávaných odborníků.
Veřejnost je velmi často seznamována pouze s činnostmi PPP, které zásadním způsobem ovlivňují život škol, tedy např. otevření či neotevření třídy a z toho vyplývající nedostatek nebo dostatek finančních prostředků. Standardní činnosti PPP jsou dány platnou legislativou. Tedy i zde platí, kdo se chce zajímat o to, jaké činnosti PPP zajišťují, bez problémů si je zjistí. Bohužel i partneři z ostatních resortů často vycházejí pouze z obecných tezí, informací z médií či z vlastního povědomí, a nezajímají se o hlubší porozumění provozu a nabízeným službám PPP.
Stejně jako je zkreslené tvrzení, že PPP zajišťují pouze odklady školní docházky, je neplatné tvrzení, že pracovníci PPP rozhodují o zařazení dětí, žáků a studentů do speciálních škol. Ráda bych tento mýtus uvedla na pravou míru. PPP jsou školská poradenská zařízení, která vždy pouze vydávají doporučení pro zákonného zástupce o tom, v jakém vzdělávacím programu má být dítě vzděláváno. Kam dítě půjde nebo kde se bude vzdělávat, vždy rozhoduje zákonný zástupce dítěte a také ředitel školy, který dítě přijímá. Při doporučení se musíme řídit platnou legislativou, a tudíž ne vždy můžeme naplnit očekávání dítěte, školy či zákonných zástupců. Školní výkon a intelektový potenciál dítěte jsou dvě veličiny, které se nemusí potkávat a jsou ovlivněny mnoha faktory, které bohužel ne vždy berou pedagogové v úvahu. Každý psycholog, psychoterapeut či člověk v pomáhající profesi ví, že základním předpokladem dobře vykonané intervence je sejmutí zakázky a její plnění. Tedy plnění zadání klienta. Kdo je ale klientem PPP? Čí zakázku plníme? Koho očekávání? Kdo může být nespokojený či spokojený? Na tyto otázky je velmi těžká odpověď, protože svoji zakázku může mít pedagog, zákonný zástupce, dítě, ale i např. OSPOD, který řeší potíže dítěte v souvislosti s rodinným systémem a školou. Každá zakázka může být jiná, a přece oprávněná a pro dítě důležitá. Z těchto důvodů často dochází ke zkreslení výsledků práce PPP. Podobným způsobem dochází ke zkreslení povědomí veřejnosti o činnosti PPP.
Jaké další činnosti můžeme od psychologů a speciálních pedagogů PPP očekávat? Patří sem individuální a skupinová speciálně pedagogická a psychologická diagnostika, psychologické poradenství pro děti, žáky, studenty, jejich rodiče a pracovníky škol a školských zařízení, najdeme zde terapeutické činnosti zaměřené na rozvoj dětí, žáků, rodinných systémů, posilování systému rodič – dítě – škola, poradenské a terapeutické vedení rodin v krizi v rámci krizové intervence, odbornou péči pro děti se specifickými poruchami učení, chování, péči o žáky nadané, zajišťování integrace žáků z důvodu zdravotního postižení, zdravotního znevýhodnění či sociálního znevýhodnění na MŠ, ZŠ a SŠ, patří sem také kariérové poradenství, organizace seminářů a přednášek pro učitele, rodiče, metodické vedení metodiků prevence a výchovných poradců, pomoc při zpracování individuálně vzdělávacích plánů a individuálně výchovných programů. PPP často také zajišťují programy primární prevence rizikového chování ve třídách, na školách.
Výstupem vyšetření v PPP u žáka, který spadá do kategorie „ žák se speciálními vzdělávacími potřebami“, jsou často doporučení, která jsou podkladem pro vytvoření individuálně výchovných programů (dále IVýP ) či individuálně vzdělávacích plánů (dále IVP) ve školách. Pedagogové mají někdy představu, že právě pracovníci PPP by měli být těmi, kteří tato podpůrná opatření budou vypracovávat. To by ale postrádalo účel a logiku. V praxi je běžné, že pedagogové, kteří mají zájem, konzultují tvorbu těchto dokumentů, obracejí se na nás, zasílají nám např. pracovní verze materiálů. U velmi komplikovaných případů dochází dokonce k organizaci případových konferencí v PPP, kde IVP či IVýP tvoří společně pracovník PPP, pedagogové, kteří žáka učí ve škole, zákonní zástupci, ale i pracovníci OSPOD, neziskových organizací, které např. provádějí v rodině sanační služby apod. Pedagogové při cestě k inkluzi, stejně jako pracovníci PPP, ušli velký kus cesty. Nelze jednoznačně říci, zda pedagogové umí, či neumí vypracovat pro žáka IVP, toto vždy záleží na jejich osobnostním nastavení, chuti učit se něčemu novému a ochotě poznávat nové možnosti svých žáků a touze po poznávání svých limitů i limitů svých žáků. Je mnoho pedagogů, kteří IVP zpracovávají velmi dobře, funkčně a tedy tak, aby to byl pracovní materiál, ne kus papíru, který je hezký, ale založený v osobním spise dítěte. Funkčnost IVP pracovníci PPP ověřují 2x ročně, a to jak osobní návštěvou ve škole, tak telefonickou konzultací se školou či při kontrole v PPP.
Velkým steskem pracovníků PPP je nedostatek času na práci s nadanými dětmi. Bohužel nepřesnosti obsahuje také naše legislativa. Není totiž zřejmé, zda zákon mluví o mimořádném nadání, jak ho známe jako psychologickou kategorii, či o talentu pro některou činnost. PPP zajišťují také kariérové poradenství pro zájemce, některé PPP dokonce tuto službu nabízejí všem žákům a studentům regionu v 8. ročnících ZŠ. Poměr péče o nadané a kariérní poradenství v tuto chvíli je asi 10 % práce s klienty. Zde nesmíme zapomenout také na práci s cizinci.
PPP se také zaměřují na práci s žáky s poruchami chování, které PPP integrují ve školách a podle platné legislativy spadají do zdravotního postižení. PPP prostřednictvím metodiků prevence v PPP poskytují všeobecnou i specifickou primární prevenci rizikového chování přímo ve školách či školských zařízeních (domovech mládeže, DD či DDŠ) a školních třídách. Aktuálně již čtyři PPP získala certifikát MŠMT k realizaci programů primární prevence, a to i
přestože certifikace pro PPP není povinná, protože toto poslání vyplývá ze standardních činností PPP.
Podle analýzy rizikového chování, kterou provádělo naše zařízení v loňském roce, patří mezi nejčastěji se vyskytující rizikové chování na školách šikana, záškoláctví, abúzus alkoholu, netolismus, ale také poruchy příjmu potravy a vandalismus.
Ohrožené děti spadají podle Školského zákona do kategorie žáků se speciálně-vzdělávacími potřebami, konkrétně jsou žáci zákonem označováni jako sociálně znevýhodnění. Tito žáci často ve školách selhávají, neprospívají, nepodávají výkon, který odpovídá jejich skutečným možnostem a schopnostem. Pedagogové často „trestají“ či „hodnotí“ ne jejich schopnosti, ale neschopnosti či omezení jejich rodičů. PPP provázejí tyto děti školním prostředím, vedou pedagogy, vysvětlují principy sociálního znevýhodnění. Často jsou pro ně při PPP vytvářeny skupiny na rozvoj a podporu kognitivních funkcí, ale také pro nácvik sociálních dovedností. Jsou organizovány případové konference, kam jsou zvány např. pracovníci OSPOD, zástupci škol, rodičů apod. Činnosti PPP se liší samozřejmě s ohledem na region, hustotu sítě sociální pomoci a také na historickou zvyklost. V každém případě je zde při dostatečném počtu pracovníků velký odborný potenciál.
V péči o ohrožené děti mohou PPP sehrávat významnou roli, zejména při začleňování do sociálního prostředí, realizaci programů zajišťujících selektivní primární prevenci, ale také sekundární prevenci. Zejména je možné využít PPP, když mohou být neutrální platformou pro spolupráci školy, rodiny a ostatních institucí. PPP jsou instituce, které jsou dostatečně odborně vybavené, proto při dostatečném počtu pracovníků (s ohledem na rozsah činností, které mají vykonávat) by měly provádět ohrožené děti školním prostředím a vytvářet jim podmínky pro jejich vzdělávání a začleňování do společnosti. Tuto roli plní mimo jiné také metodici prevence při PPP, kteří realizují programy na školách, viz výše. Při mnoha PPP pracují také terapeutické skupiny pro děti s poruchami chování, programy pro žáky na podporu kognitivních schopností, programy na podporu sociálních kompetencí. Síť PPP je historicky velmi široká. Pokud se zamýšlíme nad péčí o ohrožené děti, mohou být PPP často první organizací, kterou bude škola kontaktovat při selhávání těchto dětí ve školním prostředí, a to jak při výchovných, tak při výukových potížích. PPP je stále místem setkávání odborníků. Určitě jiné služby jsou využívány a požadovány po PPP ve velkých městech a v regionech s velkým množstvím malých škol, jako je např. ten náš. Zde mohou být právě koordinačním místem pro začleňování ohrožených dětí do společnosti.
V PPP pracují psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovnice, metodici prevence, kteří mají velmi často komplexní psychoterapeutické vzdělání, proto jsou kompetentní podílet se na péči o ohrožené žáky. Díky tomuto vzdělávání velmi často PPP realizují také projekty – např. EU OPVK, které byly realizovány na podporu právě žáků se sociálním znevýhodněním, což jsou ohrožené děti. Role PPP by mohla být koordinační, metodická, podpůrná, depistážní – např. programy ve školách apod. PPP v regionech s tradicí mohou být blízkými spolupracovníky OSPOD – např. při zajišťování individuálních a rodinných psychoterapií, rozvoji kognitivních funkcí dětí, vytváření vzdělávacích podmínek ve školách v návaznosti např. na služby sanace rodiny. PPP využívají v péči o tyto děti vedle metodických návštěv škol také depistáže ve třídách, programy pro začleňováním dětí do tříd, konzultace ve školách s pedagogy, případové konference v PPP s pracovníky OSPOD, rodiči a pedagogy. Např. v Pardubickém kraji jsme jako PPP zapojeni do projektu Péče o ohrožené děti, kde PPP v rámci své doplňkové činnosti využívají odborníky z regionu při zajištění odborné psychologické, psychoterapeutické a speciálně pedagogické péče o tyto děti a rodiny (včetně např. rozvoje dílčích funkcí, nácviku sociálních situací, podpůrného terapeutického vedení rodiny, školy, zajištění mediačních služeb, videotréninku interakcí apod.). Rozvoji našich služeb brání zejména finanční limity zřizovatelů a s tím související malý počet pracovníků. Při personálním posílení by došlo také ke zkrácení lhůt vyšetření. Překážkou v péči o ohrožené žáky jsou také nejasná očekávání od pracovníků škol, OSPOD a zákonných zástupců. Domnívám se, že v PPP je zejména v regionech mimo velká města velký odborný potenciál, který by bylo vhodné při péči o ohrožené žáky využít. Při vzniku dalších organizací může opět dojít k roztříštěnosti služeb. Systém sociálně-právní ochrany dětí by měl využívat historických zvyklostí a systém spíše sjednocovat, hledat jeho potenciál, rozvíjet, než tříštit vznikem nových zařízení.
O autorovi
PhDr. Petra Novotná je psycholog, psychoterapeut, supervizor a ředitelka PPP Ústí nad Orlicí.
Zdroj fotografie: www.pixmac.cz