ČÍ
JE DÍTĚ?
Žízeň a hlad vyřešit umíme.
Uvědomujeme si ale vždy všechny
potřeby ohrožených dětí?
Hledejme odpověď společně.
10.7.2013
K aktuálně zveřejněnému tématu dohod o výkonu pěstounské péče Vám přinášíme další příspěvek. Tentokrát se jedná o pojednání o legislativním ukotvení dohod, které jsou novým institutem v rámci pěstounské péče. V rámci dohod o výkonu pěstounské péče jsou upravována práva a povinnosti pěstounů, které jsou specifikována dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Pěstoun by měl dohodu uzavřít s takovým subjektem, u kterého si myslí, že bude schopen lépe zabezpečit potřeby dětí a pěstounů, např. jim zajistí lepší psychologickou pomoc, odlehčovací službu či systém vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo zainteresovaným subjektům vzor dohody o výkonu pěstounské péče a městským úřadům taktéž vzor správního rozhodnutí.
26.6.2013
Příspěvek na toto téma pro nás zpracovala i psycholožka zlínského občanského sdružení STROP Mgr. Veronika Hofrová. Velmi prakticky popsala práci s dohodami v rámci jedné regionální neziskové organizace. „V praxi se ukazuje, že dohody o výkonu pěstounské péče jsou pro řadu pěstounů nesrozumitelnou komplikací, která jim ukládá plno nových povinností, o jejichž smysluplnosti pochybují. Jedná se zejména o pěstouny, kteří vychovávají přijaté děti už řadu let a zejména pak o pěstouny, kteří mají děti v tzv. příbuzenské pěstounské péči, nejčastěji pěstouni prarodiče. Jejich rozčarování je často srozumitelné – jakoby nastoupili do vlaku, kterému uprostřed cesty změnili jízdní řád a najednou jedou úplně jinam.,“ doplňuje Mgr. Hofrová.
9.6.2013
Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí mají pěstouni nově nárok na celou řadu podpůrných služeb. O jaké služby se jedná, se dozvíme konkrétně v § 47a zmíněného zákona. Jde například o právo na odborné poradenství, na poskytnutí pomoci při zajištění péče o svěřené dítě, na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci nebo o právo na zprostředkování nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Autorské příspěvky > Archiv > Návazné služby pro mladé lidi odcházející z náhradní péče > Návazné služby pro mladé lidi z pohledu poskytovatele sociálních služeb / Bc. Tereza Ševčíková >
Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.
Návazné služby pro mladé lidi z pohledu poskytovatele sociálních služeb
Bc. Tereza Ševčíková
K návazným službám pro mladé dospělé odcházející z ústavní výchovy nebo pěstounské péče se mohu vyjádřit z pohledu poskytovatele sociálních služeb dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách.
Zákon o sociálních službách pro tuto cílovou skupinu, tedy pro mladé dospělé ve věku 18 – 26 let, kteří odcházejí z ústavní výchovy nebo pěstounské péče, definuje sociální službu Dům na půl cesty (dále jen DPC) a vymezuje základní činnosti, které musí poskytovatel této sociální služby zajistit. Naše občanské sdružení Pod křídly je jediným poskytovatelem této sociální služby ve Zlínském kraji, kde jsme vytvořili síť těchto domů. K našim uživatelům však nepatří jen mladí dospělí, kteří pobývali v ústavních zařízeních nebo pěstounských rodinách ve Zlínském kraji, ale i v jiných regionech ČR. Naší snahou dále bylo to, aby DPC vznikaly v blízkosti dětských domovů a pěstounských rodin, aby tito mladí lidé mohli navazovat alespoň na nějaké sociální kontakty a necítili se zcela vykořeněni.
Naším posláním je pomoc a podpora mladým lidem při vstupu do samostatného života. Usilujeme o to, aby pobyt v našich Domech na půl cesty přispěl našim uživatelům k plné dospělosti ve všech jejich aspektech – psychických, sociálních, občanských.
Konkrétně naše pomoc spočívá v poskytnutí ubytování v samostatných ubytovacích jednotkách, kde mají naši klienti k dispozici základní vybavení – postel, skříň, židli a stůl, pračku, ledničku a televizi. Pokud uživatelé chtějí, mohou si ubytovací jednotku vybavit vlastním zařízením. Velikost ubytovacích jednotek odpovídá garsonce nebo jednopokojovému bytu. Platba za ubytování v Domě na půl cesty je dána ministerskou vyhláškou a činí 100 Kč/den. Klienti tak hradí paušální platby za vodu a energie bez ohledu na svou skutečnou spotřebu. Toto vnímáme negativně, pokud chceme, aby klienti byli schopni vést samostatný život, měli bychom je učit i tomu, jaké jsou skutečné náklady na bydlení.
Poskytování bydlení je však pouze jeden z aspektů této sociální služby. Dále pomáháme klientům s uplatňováním jejich práv a oprávněných zájmů, při kontaktu se společenským prostředím, při podpoře v přirozených vztazích a kontaktech a zejména při uplatnění na trhu práce.
Dle zákona o sociálních službách by neměla doba pobytu klienta v Domě na půl cesty přesáhnout jeden rok. Jeden rok, dvanáct měsíců je absolutně nedostačující doba k tomu, aby byl mladý člověk, který žil zpravidla několik let v ústavní péči, schopen žít samostatně, aby se zařadil do běžného života.
Tito mladí lidé mají za sebou delší či kratší zkušenost s frustrací a deprivací, jejich následkem je zpomalen psychosociální vývoj těchto mladých lidí, který se negativně projevuje v široké sféře běžných sociálních dovedností. Jeden rok nestačí na to, aby tito mladí lidé byli schopni tento hendikep vyrovnat. Nedá se stanovit, jaká by měla být ideální doba pobytu v DPC. Ta závisí na individualitě každého klienta a jeho potřebách. Samozřejmě nepodporujeme závislost klienta na sociální službě, ale z naší více než desetileté zkušenosti se jeví jako optimální délka pobytu v rozmezí 2 – 3 roky.
Jak jsem se již zmínila, naší snahou je, aby naši klienti byli schopni po odchodu z DPC žít běžným způsobem života, uplatnili se na trhu práce. Mnoho našich klientů přichází do DPC pouze se základním vzděláním. Po dovršení plnoletosti odcházejí z ústavních zařízení bez toho, aniž by dokončili učiliště apod. Toto vyplývá ze zkušeností především v našem regionu.
Dále řešíme zadluženost klientů – neuhrazené poplatky za komunální odpad, pokuty apod. Opět máme minimální zkušenost s tím, že by se ústavy zajímaly o to, zda nemohou být jejich svěřenci osvobozeni např. od poplatkové povinnosti. Takže většina našich klientů k nám přichází se základním vzděláním a s dluhy a se zcela nereálnou nebo žádnou představou o své budoucnosti.
Navázat s klientem vztah, individuálně naplánovat a realizovat jeho cíle je dlouhodobá sociální práce, která potřebuje více než 12 měsíců.
Bc. Tereza Ševčíková
Autorka je absolventkou bakalářského studijního programu na CMTF UP v Olomouci. V roce 2000 navázala spolupráci s paní Emilií Smrčkovou, dlouholetou pěstounkou a iniciátorkou projektu „Pod křídly“. Stala se členkou o.s. Pod křídly a více jak deset let se již věnuje problematice mladých dospělých po odchodu z dětských domovů, výchovných ústavů a pěstounských rodin. Věnuje se rovněž poradenství a lektorské činnosti.
Oponentní komentář k textu - Mgr. Šárka Bryknerová, Dis.
Oponentní komentář k textu - Bc. Jana Fránová
Oponentní komentář k textu - Radka Síčová