Pěstounská péče na přechodnou dobu

Pěstounství - dočasná rodinná péče o děti

PhDr. Petra Vrtbovská, PhD.

Význam a cíl dočasné pěstounské péče

Autor teorie attachmentu  John Bowlby (1907 - 1990) popsal význam citového pouta malého dítěte k mateřské postavě ve 40. a 50. letech minulého století. Následovala řada výzkumů, které potvrdily Bowlbyho koncept. V genetické výbavě lidské bytosti je „napsáno“, jak maminka a dítě spoluvytvářejí a zažívají společnou blízkost, vzájemné poznání, důvěru a bezpečí mezi bezmocným dítětem a jeho nejbližším člověkem na zemi.  A jak zásadní význam to má pro vývoj osobnosti člověka. Od této chvíle se většina vyspělých států světa začala orientovat na rodinnou péči o malé opuštěné děti. O děti, které se ocitly bez rodičů, se po potřebnou dobu starají speciálně vyškolení, kvalifikovaní pěstouni, které kontrolují odborníci a stát. Význam a účel pěstounské péče spočívá v naplnění všech potřeb dítěte v rodině, a to i tehdy, kdy se jedná o relativně krátkou dobu.

Pěstounská péče různého typu

Pěstounská péče pak ve vyspělých státech nabývá několika různých podob. Pěstouni se pod vedením profesionálních organizací profilují podle svých předpokladů a zaměření. Nacházíme tak pěstouny poskytující specializované pěstounské služby:

• Urgentní péči v řádu dnů a týdnů pro děti, které zcela náhle přišly o možnost být s rodiči, ale širší rodina se jich v nejbližší době ujme.
• Krátkodobou dočasnou péči v rozsahu měsíců až dvou let pro děti, které mají šanci se vrátit ke svým biologickým rodičům. V mnoha případech dítě bude potřebovat adoptivní rodinu.
• Péči o velké sourozenecké skupiny.
• Péči o děti s postižením, jejichž rodiny o ně mají zájem, ale nestačí na nároky, které péče o ně vyžaduje.
• Péči o novorozené děti, jejichž situace se řeší, ale v nejbližší době půjdou do adoptivní rodiny.

Pěstouni a kvalita péče

Dalším specifickým faktorem je fakt, že děti přicházející do pěstounské péče mají za sebou životní zkušenost s dospělými, kteří je zklamali, ubližovali jim či byli sami nemocní anebo jinak deficitní. To je pro dítě závažně traumatizující. Nesou si s sebou následky v podobě posttraumatických projevů, poruchy attachmentu (citového pouta), narušeného chování.

Pěstouni poskytují každodenní rodičovskou péči, léčení starých šrámů, ale stejně důležitá je jejich schopnost pomoci dětem jít do dalšího života s novou dobrou lidskou zkušeností.

Aby pěstouni zvládli svoji roli dobře, musí být „ obyčejnými lidmi s neobyčejnými schopnostmi“:

• Mít schopnost vytvořit si k dítěti vřelý opravdový vztah, mít zaujetí pro jeho individualitu.
• Mít schopnosti a talent pro péči o děti, vysokou míru empatie, porozumění, zvládání obtížného chování.
• Mít schopnost pomáhat dítěti zvládnout jeho těžkou, často traumatickou minulost.
• Mít schopnost vztah také ukončit a pomoci dítěti vrátit se do jeho rodiny anebo přejít do další rodiny, většinou adoptivní.
• Mít schopnost být v kontaktu s biologickou rodinou dítěte a pomoci dítěti zvládnout rozpory a obtíže plynoucí z toho, že má v životě více rodin a „rodičů“.
• Mít schopnost se dále učit a úzce spolupracovat s odborníky a sociálními pracovníky.

Rizika a řešení

Rizikem dočasné pěstounské péče je případný nedostatek kvalitních pěstounů a také kvalita poskytované pěstounské péče dětem v rodinách. Pokud není institut pěstounské péče velmi pečlivě promyšlený a dobře organizačně a manažersky zvládnutý na státní úrovni, budou se objevovat nedostatky, a ty dopadnou na život dětí.

Pokud se snažíme dětem s těžkým začátkem života pomoci, neměly by cestovat z rodiny do rodiny, neměly by být v pěstounské péči přehlíženy, nemilovány, žít v neporozumění a v dalším citovém strádání. Je třeba, aby jako celek pěstounská péče opravdu poskytovala velmi dobrou náhradní rodičovskou péči.

Tento úkol všude na světě řeší stát, který je garantem péče o děti. Znamená to vybudovat systém, který zaručí několik důležitých podmínek. Kvalitní a odpovědný proces výběru pěstounů. Vyhledání vhodné pěstounské rodiny pro určité dítě. Odbornou podporu pro dítě i pěstounskou rodinu. Relevantní finanční odměnu, která dovolí pěstounům intenzivně se věnovat dítěti. Kontrolu a supervizi pěstounů a možnost ovlivňovat jejich práci s dítětem.

Pěstounská péče není „ideálním řešením“. Přáli bychom si, aby děti žily šťastně a bezpečně se svými rodiči. Ovšemže každá další možnost je již méně prospěšná – pěstounská rodina, změny a podobně.  Ale ve chvíli, kdy je to nutné, dobří pěstouni fungují. A to je dobrá zpráva.

stáhnout txtstáhnout pdfodeslat