Vyhodnocování situace ohroženého dítěte a jeho rodiny Co říká o vyhodnocování zákon a důvodová zpráva? Redakce Čí je dítě? Co vlastně říká zákon o sociálně - právní ochraně dětí o vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny? Kdy je třeba začít hodnotit situaci dítěte? Je vyhodnocování na základě formulářů novinka, je to práce „navíc“ nebo naopak usnadnění výkonu sociálně – právní ochrany dětí? Na všechny tyto otázky se Vám pokusíme odpovědět v uceleném tematickém bloku, který vychází z aktuálního znění zákona, důvodové zprávy k novele a materiálu MPSV "Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb. k 21.12. 2012". Dotčenými ustanoveními zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí (ZSPOD) jsou § 10 odst. 3, písm. c) § 10 odst. 3, písm.c) ZSPOD Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6 (např. dítě, jehož rodiče zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti atd.), podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte. A na základě tohoto vyhodnocení musí zpracovat individuální plán ochrany dítěte. Vyhodnocování jako nástroj sociální práce Vyhodnocování situace dítěte a rodiny je v zákoně užito ve smyslu nástroje a postupu sociální práce, jehož prostřednictvím pracovník OSPOD zjišťuje situaci dítěte a jeho rodiny. Vyhodnocování je sběrem všech relevantních informací, na základě jejichž posouzení může dojít k co nejobjektivnějšímu vyhodnocení situace dítěte, určení jeho ohrožení, zmapování kapacit a zdrojů jak v rodině, tak v sociálním okolí dítěte a rodiny. Na základě faktického vyhodnocení pak dochází k plánování a přijímání opatření, intervencí, zprostředkování služeb, poradenství a dalších aktivit, jež jsou součástí individuálního plánu ochrany dítěte. Vyhodnocování je metodou sociální práce a jako takové může mít řadu podob a může využívat řadu metod a způsobů sběru dat. Vyhodnocování není statickou jednorázovou činností Proces vyhodnocování započíná v podstatě ve fázi podnětu, který se dostává na pracoviště OSPOD. Kompetentní pracovník by měl provést primární úvahové zhodnocení podnětu, na základě kterého rozhodne, zda přistoupí k fázi tzv. podrobného vyhodnocení. Je třeba upozornit, že vyhodnocování není statickou jednorázovou činností, ale že jde o průběžný proces úkonů, při kterých dochází ke sběru více a více informací, jež je nutné průběžně vyhodnocovat. Může tedy dojít k situaci, kdy v počáteční fázi vyhodnocení dojde k přijetí opatření, které se v průběhu podrobného vyhodnocení a za zjištění nových či podrobnějších informací bude měnit. Prvotní zhodnocení podnětu by se mělo odehrát v mantinelech vymezených zákonem, tedy zda se jedná o případ, který spadá do situací § 6 ZSPOD. Je tedy zřejmé, že v případech, kdy jde o jednorázové úkony, opatrovnictví v nekonfliktních případech apod., bude výstupem počátečního zhodnocení závěr ve smyslu, že není založen důvod pro vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, protože nebyly shledány důvody pro výkon SPOD z důvodu ohrožení dítěte podle § 6 ZSPOD. Tuto skutečnost je možné provést do spisu tam, kde se spis Om zakládá nebo již byl dříve založen a „obživl“, pouze záznamem, nikoli zakládat formulář pro vyhodnocení. Samozřejmě že pokud by v průběhu např. jednorázového úkonu (např. zastupování dítěte ve věci dědictví) pracovník OSPOD uznal, že situace dítěte může spadat do § 6 ZSPOD, je potřeba vyhodnocování provést. V ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) ZSOD je uvedeno, že obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny. Pravidelností se rozumí vyhodnocování dle potřeby a charakteru případu.  Vyhodnocování vychází z principu individuálního přístupu k dítěti a jeho situaci a je tedy zřejmé, že není možné určit přesné časové úseky obecně. Lze použít přímou úměru, kdy platí, že čím ohroženější dítě a složitější situace, tím pravidelnější vyhodnocování a revize případu, a naopak, čím stabilnější situace, zdar v řešení případu a pozitivní účinek opatření, tím se potřeba vyhodnocování zmenšuje. 1 vyhodnocování = 1 dítě, popř. sourozenci Vyhodnocování se provádí vždy pro jedno dítě. V případě potřeby a efektivity řešení je samozřejmě možné (a v řadě případů i nutné), aby vyhodnocování proběhlo současně u více dětí. Jedná se zejména o vyhodnocení sourozenců. Stále je však potřeba, aby mělo každé dítě své vlastní vyhodnocení, které se liší v oblastech, jež jsou pro dané dítě specifické. Naopak v oblastech společných (rodiče, bydlení apod.) se mohou vyhodnocení překrývat a využívat shodné zdroje informací. Povinnost vyhodnocovat situaci dítěte a rodiny se vztahuje na případy řešené od účinnosti novely ZSPOD, tedy od 1. ledna 2013. Není stanovena povinnost „přehodnotit“ stávající spisové dokumentace u již zavedených případů. Nicméně je žádoucí, aby u případů, které vykazují známky nutnosti zvýšené pozornosti (např. velké sourozenecké skupiny; rodina, ze které jsou „opakovaně“ děti odebírány z péče rodičů; rodiny, kde je to tzv. na hraně – tzn. je tam velmi pravděpodobná nutnost přijetí závažného opatření, ale není dostatek podkladů apod.),  pracovníci OSPOD přistoupili k vyhodnocení a řešení případů plánovali již za pomoci individuálního plánu ochrany dítěte. K vyhodnocení situace dítěte a rodiny a vypracování individuálního plánu ochrany dítěte by mělo být také přistoupeno u stávajících případů v momentě, kdy bude OSPOD uvažovat o podání návrhu soudu podle § 14 ZSPOD (návrhu na nařízení ústavní výchovy, na svěření dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc atd.) nebo o zahájení správního řízení o uložení výchovného opatření podle § 13 ZSPOD či o uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc podle § 12 ZSPOD. Zdroj informací: zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, důvodová zpráva k tomuto zákonu a Informace k vybraným ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb. k 21.12. 2012 zveřejněné na webových stránkách MPSV pod č.j.: 2012/98382-21 - http://www.mpsv.cz/files/clanky/14227/Informace_1.pdf