V příspěvku je popsán rozvoj služeb pro náhradní rodiny na pozadí postupných změn v pěstounské péči v České republice. Autorka jmenuje služby poskytované občanským sdružením Rozum a cit, včetně potřebného individuálního přístupu ke klientům. Závěrem poukazuje Mgr. Máliková na nutné koncepční a legislativní změny, které musí předcházet profesionalizaci pěstounské péče.

Autorka ve svém příspěvku popisuje vlastní zkušenosti s využíváním služeb pro náhradní rodiny. Protože se otázkám spojeným s přijetím dětí, attachmentem, etnickými specifiky, atd. věnuje paní Farnam velmi aktivně, nabízí v textu výčet služeb, které jsou v České republice k dispozici a těch, které se naopak nedostávají.

V příspěvku PhDr. E. Rotreklové jsou zdůrazněny některé důležité souvislosti transformace systému péče o ohrožené děti, například význam zachování vazby dítěte s rodiči, pokud je umístěno mimo rodinu. Vazba a kontakty s rodiči musí být zohledněny také v rámci profesionalizace pěstounské péče, zejména příprav pěstounů. Autorka zároveň formuluje konkrétní opatření, jak mohou být uvedené souvislosti aplikovány do praxe.

Autorka ve svém příspěvku popisuje hlavní rizika, s nimiž se potýkají děti i rodiče v rámci náhradní rodinné péče. Vychází přitom z odborných poznatků a vlastních praktických zkušeností s výchovou přijatých dětí. Možným východiskem je podle autorky jednak nábor nových pěstounů, jednak využití kapacit stávajících pěstounů za podmínky, že jim budou poskytován dostatek podpůrné služby.

Příspěvek nahlíží na téma rodičovské zodpovědnosti v souvislosti se závislostí na návykových látkách. Zabývá se otázkou zda a kdy může mít závislost přímý vliv na kvalitu péče o děti a za jakých podmínek je možné děti bezpečně udržet v péči vlastní rodiny.

Autor se v příspěvku zaměřuje na konflikt uplatnění práva rodičů na péči a kontakt se svými dětmi a jeho skutečným přínosem pro děti. Statistický podíl výskytu psychopatologie ve společnosti by měl odrážet podíl dětí odebíraných z rodin a podíl rodičů, jimž byl kontakt s dětmi omezen. Autor vyjadřuje nutnost kvalitativního vyhodnocování práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí.

Autorka ve svém příspěvku zdůrazňuje nutnost vzájemné spolupráce všech odborníků zapojených do práce s rodinou ohroženou rodičovským konfliktem. Proces rozchodu nebo rozvodu rodičů tvoří několik fází, jejichž úspěšné překonání je podmínkou zachování zdravého vztahu mezi rodiči a dětmi i rodiči navzájem. Zároveň musí existovat shoda ohledně toho, co je pro dítě nebo děti v dané situaci nejlepší. Odborníci by přitom měli využívat například spolupráci formou případové konference, do které jsou zapojeni i rodiče a děti.

Problematika ochrany práv dětí a rodiny z pohledu právničky úřadu Ombudsmana. Hledá odpověď na otázku, jaký je nejlepší zájem dítěte v situacích odnětí dítěte z vlastní rodiny. Na rozhodnutích Evropského soudu pro lidská práva a nálezech Ústavního soudu ČR dokládá nezbytnost sociální práce s rodinou a využití mírnějších prostředků než je odnětí dítěte. Zabývá se také právem dítěte být slyšeno v každém řízení, které se ho týká.

Text advokáta a odborníka na rodinné právo pojednává o právech dětí z právního pohledu. Autor rozebírá význam přelomových rozsudků, které vynesly české i mezininárodní soudy ve věci péče o ohrožené děti s ohledem na jejich právo na rodinný život, které jim zaručuje například Úmluva o právech dítěte.