Diskutujte k tématu Jak to vidí... (8)

Jak to vidí...

Pěstounská péče na přechodnou dobu pohledem pracovnice OSPOD

Mgr. Martina Zábranská

Institut pěstounské péče na přechodnou dobu (PPPD) je relativně novou formou náhradní rodinné péče, která byla do zákona o SPOD zahrnuta v roce 2006. Dle platné právní úpravy může být do PPPD svěřeno dítě na dobu, po kterou o něho rodič nemůže ze závažných důvodů pečovat, ale je zde předpoklad, že se dítě bude moci vrátit zpět do původní rodiny. Může se jednat o situace, kdy je rodič hospitalizován a není nikdo, kdo by se o dítě postaral. Dále může být do PPPD svěřeno dítě do doby, než lze udělit souhlas rodiče s osvojením, nebo na dobu, než je pravomocně rozhodnuto o tom, že není třeba souhlasu rodiče s osvojením. Soud o PPPD rozhodne vždy na návrh OSPOD a je povinen nejméně jednou za tři měsíce přezkoumat, zda stále trvají důvody pro její nařízení. Cílem PPPD je snížit počet dětí umísťovaných do ústavních zařízení a míru jejich citové deprivace. Naplňování PPPD v praxi je však stále obtížné, a to především z důvodu absence úpravy hmotného zabezpečení pěstounů po dobu, kdy nemají žádné dítě v péči.

Praktické zkušenosti s PPPD má v současné době pouze minimum pěstounů. K určitému nárůstu došlo především díky transformaci systému péče o ohrožené děti, v rámci které se usiluje o rozvoj PPPD. U většiny mně známých případů se jednalo o typ, kdy je dítě svěřeno do PPPD ihned po narození do doby, než je vyřešena jeho právní volnost. Mezi další příklady možného využití PPPD patří tyto situace:

  • rodič není schopen po určitou dobu o dítě pečovat, např. z důvodu hospitalizace, výkonu trestu odnětí svobody apod.
  • na dítěti byla páchána trestná činnost ze strany rodičů, např. probíhá vyšetřování pro podezření z týrání nebo zneužívání.
  • rodiče nezvládají nebo zanedbávají výchovu dítěte, např. byly zjištěny závažné nedostatky v rodičovských schopnostech a dovednostech.
  • dítě se ocitlo bez odpovídající péče a je ohrožen jeho život nebo vývoj, např. bylo rodičem opuštěno.

V těchto případech je třeba věnovat zvláštní pozornost přípravě přechodu dítěte do PPPD, která by měla zahrnovat informování pěstounů o situaci dítěte, informování rodičů a v neposlední řadě pak informování dítěte s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost.

  • Informování pěstounů o dítěti

Pokud se podaří nalézt vhodnou rodinu, která je schopna přijmout dítě do péče, je třeba předat rodině základní informace o dítěti, jeho zdravotním stavu, zájmech a potřebách z hlediska psychického a fyzického vývoje. Dále je nezbytné pěstouny informovat o jednotlivých členech rodiny a vzájemných vztazích mezi nimi, seznámit je se stručnou historií rodiny a důvodem, proč musí být dítě umístěno mimo svou rodinu.

Optimálně by měly být tyto informace uvedeny v individuálním plánu ochrany dítěte, který je vytvořen ještě před realizovaným přechodem dítěte a za jeho zpracování zodpovídá pracovník OSPOD. V rámci plánované novely zákona bude tento nástroj plošně zaváděn při práci s ohroženými dětmi.

  • Informování rodičů o podmínkách PPPD

Stejně tak jako s pěstouny je třeba přechod probrat i s rodiči. Vysvětlit jim důvody pro umístění dítěte, seznámit je s podmínkami pěstounské péče, popsat prostředí, kde dítě bude trávit čas a dohodnout se s nimi na změnách, které by měly nastat, aby se dítě mohlo vrátit zpět do jejich péče.

  • Informování dítěte

Seznámení dětí a pěstounů by mělo předcházet informování dítěte o svěření do PPPD přiměřeně jeho věku. Toto by měla být především role pracovníka OSPOD, který dosud s rodinou pracoval, vede spisovou dokumentaci dítěte a zná ho. Měl by se snažit navázat s dítětem bližší kontakt a budovat vztah vzájemné důvěry. Dítě by mělo znát důvody, proč nemůže zůstat ve své rodině, vědět, kam půjde a ke komu, jak dlouho to bude trvat a jakým způsobem bude v kontaktu se svou rodinou. V případě, že je to možné, je vhodné podpořit rodiče, aby se aktivně zapojili a sami vysvětlili dítěti nastalou situaci. Čím konkrétnější představu o svém pobytu mimo rodinu bude dítě mít, tím snazší bude jeho přechod a následná adaptace v novém prostředí. Dítě by mělo mít možnost se k dané věci vyjádřit, sdílet s někým své pocity. Samotný přechod musí být dobře připraven. Dítě by mělo mít možnost vzít si s sebou své osobní věci, oblíbené hračky a fotografie rodičů a blízkých.

Dítěti je možné tyto informace zprostředkovat různými způsoby, např. vyprávěním pohádkového příběhu, kreslením, hrou s oblíbenými zvířátky apod. Vše je vhodné doplnit o fotografie nového prostředí, aby dítě získalo konkrétní představu a ta v něm vzbudila větší zájem.

Zajištění samotného průběhu PPPD pak s sebou nese povinnosti pěstounů spočívající v:

  • zajištění péče o dítě, výchovné působení a vzdělávání dítěte.
  • řešení problémů z oblasti sociální a psychologické – adaptace v novém prostředí, zakotvení v rodině pěstounů, zpracování vzpomínek (pozitivních i negativních) z vlastní rodiny, pomoc porozumět situaci, ve které se právě nachází, apod.
  • spolupráci s rodiči dítěte – domlouvání kontaktů, předávání informací o dítěti, předávání vlastních výchovných postupů a metod, které se u dítěte osvědčily (nastavování hranic).
  • spolupráci s OSPOD dítěte, OSPOD pěstouna, poskytovateli sociálních služeb, psychologem, zařízením, které děti navštěvují.
  • poskytování součinnosti v průběhu soudního řízení / policejního vyšetřování apod.
  • vlastní sebereflexi ohledně vnímání situace kolem dítěte, rodičů, vlastní rodiny apod.

Výčet povinností napovídá, že na osobu pěstouna jsou kladeny vysoké nároky ohledně zvládání péče o dítě v PPPD a nutnosti komunikovat s několika subjekty najednou. Pěstoun pak vystupuje v roli partnera a rovnocenného člena týmu, který předává informace z přímé práce s dítětem. Jeho oporou pak může být pracovník, který pěstounskou rodinu doprovází a poskytuje jí odbornou podporu.

Předpokladem pro zavedení PPPD do široké praxe je, dle mého názoru, především vyřešení problematiky odměňování pěstounů v návaznosti na systém sociálního a zdravotního pojištění. Dalším bodem je nastavení způsobu posuzování žadatelů a systém příprav pěstounů, kdy je třeba se zaměřit na celou rodinu. Přijetím dítěte vstupuje do rodiny hned několik subjektů a ta tak částečně přichází o své soukromí, mohou být ohroženy její dosavadní zvyky a rituály, a proto je důležité na tuto situaci důkladně připravit každého člena rodiny. Všichni by měli být seznámeni se smyslem PPPD, měli by být připraveni na situace, které mohou nastat, a být schopni reflektovat vlastní pocity. Specifickou část přípravy by pak tvořila práce s dětmi, které v pěstounské rodině žijí. I když je snaha pěstounskou rodinu na tyto situace připravit, v praxi se pak potkáváme s pocity odstrčenosti, žárlivosti, úzkosti vlastního dítěte pěstounů. Dále je třeba nastavit jednotný postup pro OSPOD a opatrovnické soudy, který by měl řešit nejen svěření dítěte do PPPD, ale i následnou situaci dítěte s ohledem na rozhodování o nejvhodnějším výchovném prostředí.

PPPD by měla získat své místo v rámci náhradní rodinné péče jako další alternativa umístění dítěte mimo rodinu. Nemyslím si, že by tento typ péče byl schopen v budoucnu plně suplovat roli ústavních zařízení, zvláště pak zařízení pro děti s výchovnými problémy, těžkým zdravotním postižením nebo děti traumatizované, kde je vyžadována vysoká odbornost poskytované péče.

Možná úskalí PPPD

  • nedostatek žadatelů o pěstounství na přechodnou dobu – nepodaří se oslovit dostatečný počet zájemců.
  • nedostatečná připravenost pěstounů na přechodnou dobu – špatně nastavený systém příprav a způsob ověřování předpokladů pro výkon PPPD.
  • nedostatek kvalitních sociálních služeb pro rodiny a pěstounské rodiny - v současné době je stále nedostatek sociálních služeb, které by měly podporovat realizaci PPPD, tj. sociálně aktivizační služby, psychologická pomoc, tréninkové služby, odlehčovací služby atd.
  • nedostatečná kapacita pracovníků OSPOD – za stávající vytíženosti pracovníků nebude možné plnit stanovené lhůty pro PPPD, dohled nad výkonem PPPD bude pouze formální a nedojde k navázání vztahu s dítětem.
  • nedostatek finančních prostředků pro zamýšlené změny – vytvoření nových služeb, zvýšení počtu pracovníků OSPOD.
  • zdlouhavost řešení soudní úpravy výchovy dítěte – nebude možné pružně reagovat na potřeby dítěte a stanovit budoucí řešení jeho situace.
  • navázání pevných vazeb mezi dítětem a pěstounem, které zkomplikují jeho návrat do původní rodiny nebo přechod do nové pěstounské rodiny – často diskutované téma, zda je pro dítě v období hledání trvalého řešení jeho situace lepší vztah k další osobě navázat nebo nenavázat.
  • samotná forma PPPD – jaká by měla být doba trvání PPPD, optimální věková hranice dětí svěřovaných do PPPD a důvody pro umístění.

Osobně se domnívám, že by dítě nemělo zůstávat v PPPD déle než 1 rok. Veškerá pozornost by se měla zaměřit na co nejrychlejší vyhodnocení situace a navržení trvalého řešení. Myslím si, že pokud je péče dobře zvládnuta, dojde mezi pěstouny a dítětem k navázání důvěrného vztahu, aniž by to narušilo přirozené vazby dítěte k rodičům. Tyto vazby mohou být za pomoci pěstounů posilovány, pokud je to v zájmu dítěte. V opačném případě by pak pěstouni byli těmi, kdo provází dítě do nové rodiny. Nevím, zda by toho byli schopni, pokud by mezi nimi a dítětem nedošlo k navázání vazby.

Mgr. Martina Zábranská

Autorka je vedoucí oddělení péče o rodinu a dítě Městského úřadu v Chrudimi.

Zaslat odkaz na článek

code
obrázek je nečitelný

zavřít X

Copyright © 2011 Vhled. o.s. Všechna práva vyhrazena. Jakékoli převzetí obsahu tohoto webu je možné jen se souhlasem jeho provozovatele.