Rodiče nevěděli, co dělají špatně...

Náš ředitel s rodiči, kteří projevovali zájem o dítě, komunikoval, zval si je do kanceláře. Nejdříve děti pouštěl domů na víkend, pak na 14 dní. Když bylo všechno v pořádku, tak i natrvalo. Rodiče jedné holčiny z našeho děcáku se strašně snažili a holčina šla konečně natrvalo domů.  Ale nakonec se to stejně nepovedlo a musela se vrátit zpátky do děcáku. Naše teta byla naštvaná na to, že rodině nikdo nepomohl a že holčinu v podstatě poslali do stejného prostředí, odkud ji vzali.  Její rodiče dělali, co nejlépe mohli, ale nevěděli, co dělají špatně. Kdyby jim někdo řekl nebo pomohl, nemuselo by se to stát. Rodina prostě nedělala ze svého pohledu nic špatně, jen nevěděla, co má dělat správně.

Komentář

Dle zkušenosti klientů závisí navrácení dítěte do původní rodiny více na tom, nakolik se o navrácení rodina snaží, než na objektivním hodnocení stavu rodiny.  Klienti pamatují případy navrácení dítěte do rodiny. Ředitel s rodiči komunikoval, zval si je do kanceláře. Začali víkendovými pobyty, pak na 14 dnů, když bylo všechno v pořádku. Avšak zkušenost klientů ukazuje i to, že jak plán přípravy navrácení, tak následná podpora rodin jsou často nedostatečné.  Situaci popisuje věta: „Tak si to zkuste a za půl roku uvidíme”.

Standardy alternativní péče Spojených národů:

• Pokud je rozhodnuto, že se dítě navrátí do své rodiny, celý proces musí být dobře naplánován a  supervidován. Dítě i jeho rodina musí být v tomto procesu intenzivně podporováni. V plánu podpory musí být pokryty všechny vývojové potřeby dítě. V plánu reintegrace musí být zahrnuta  i podpora rodiny tak, aby byly  odstraněny  všechny důvody, proč bylo dítě od rodiny odděleno (čl.51).

Diskutujte k tématu

úvodní text